Vážení milovníci našeho krásného, ale cestovním ruchem přetíženého městečka!
Rádi bychom vám představili pár tipů a pravidel, které v očích místních obyvatel odlišují skutečné znalce a milovníky Rabštejna, slušné návštěvníky, chataře a chalupáře od takzvaných muflonů, tj. lidí, kteří neřeší důsledky svého jednání a z neznalosti nebo lenosti svým pobytem nebo návštěvou tomuto místu spíše škodí. Děkujeme za zamyšlení a za snahu, že právě vy chcete být jako místní a nechcete být muflony!
Muflon má právo na likvidaci jakéhokoli odpadu kdekoli na území našeho městečka. Papírovou tašku z fastfoodu vyhodí z okna auta do příkopu, papírek od zmrzliny nebo podpapírák třeba u pomníku padlých, nábytkem nebo lepenkou z chaty či chalupy zaplní polovinu kapacity nedostatkových kontejnerů. Když kapacita kontejnerů na směsný nebo tříděný odpad nestačí nebo se mu nechce zabývat tříděním a vhazováním úzkým otvorem do starých odpadových nádob, položí svůj odpad v pytlích nebo volně do okolí, aby mývalům a liškám umožnil tradiční nedělní noční hostinu. Místní potom v pondělí po muflonovi chodí uklízet zbytky jídla, použité vložky a toaletní papír. Děje se to nejčastěji u hřbitova a po celé ploše pod klášterem, kde se nemůže pro samé odpadky otočit ani školní autobus pro místní děti. Město Manětín, které z návštěvnosti Rabštejna nemá téměř žádné příjmy do městské pokladny, musí někdy na úklid vzniklé skládky vyslat svou pracovní četu.
Pokud by se muflon chtěl chovat jako místní, věděl by, že zejména kapacita kontejnerů v horní části města na autobusovém obratišti/víkendovém parkovišti pod klášterem pravidelně nestačí, ale ve městě jsou i další kontejnery na náměstí a u mostu, které často zůstávají i po víkendu poloprázdné. Věděl by také, že svoz odpadů probíhá až v pátek a kvůli malém Rabštejnu nelze celý svozový okruh změnit. Odpady umístěné v pytlích kdekoli mimo kontejnery se stanou dříve či později kořistí pro divokou zvěř, která hledá snadnou potravu. Pokud muflon vlastní v městečku chatu nebo chalupu a do kontejneru pravidelně odhazuje svůj objemný nebo nebezpečný odpad, měl by vědět, že po zaplacení místního poplatku za svoz a likvidaci odpadu má stejně jako občan města právo využít bezplatně
sběrný dvůr v Nečtinech, který má otevřeno i v sobotu dopoledne. A když už je gril, nábytek nebo záchodová mísa naložena v autě nebo na vozíku, je lepší vše legálně odvézt do sběrného dvora, než se snažit zastaralé vybavení domácnosti tajně naházet do kontejneru a doufat, že mě neuvidí nikdo z místních sousedů. A pokud kapacita kontejnerů nestačí ani navzdory všemu výše uvedenému, tak si milovník našeho města potichu zanadává, ale potom si odpad z chaty či chalupy odveze s sebou do místa trvalého bydliště, jako je to obvyklé třeba v Japonsku.
Muflon také miluje svého plechového miláčka natolik, že ho při své návštěvě či pobytu zaparkuje kdekoli na okraji či uprostřed úzké silnice, protože jeho právo na parkování je přece nedotknutelné. Muflon si také třeba na sobotní odpoledne naplánuje autobusový zájezd do městečka a potom blokuje dopravu a diví se, že autobus nemá v takovém období kde zaparkovat.
Jako místní by přitom mohl nebo měl vědět, že na Rabštejně je kritický nedostatek parkovacích míst a záchytné parkoviště u Vranova se sice plánuje, ale jeho stavba je během na delší trať. Kvůli jeho zaparkovanému autu potom místem nemůžou projet hasiči k lesnímu požáru nebo víkendový autobus,
který přes Rabštejn jezdí opět od soboty 17. května. Pokud tedy slušný návštěvník nemůže nebo nechce jet autobusem, zaparkuje své auto po vyčerpání kapacity parkovacích míst na dalších dostupných drobných parkovacích plochách, které najde u Vranova, v opuštěném lomu za mostem nebo v kritické situaci až na křižovatce Poustky. A těch pár kroků do Rabštejna dojde pěšky, přijel přece na výlet. A nebo se rozhodne navštívit městečko jindy než ostatní. Neočekává, že v sobotu odpoledne najde na Rabštejně opuštěný ráj na zemi, ale spíše boží dopuštění. A pokud chce mít městečko v poklidu víceméně pro sebe, přivstane si brzy ráno, navštíví ho během většiny pracovních dnů nebo o některém pěkném víkendu od října do Velikonoc. Na stejné mimošpičkové období si také naplánuje třeba poznávací autobusový zájezd.
Muflon je jedinečnou osobností a má právo vlézt kdykoliv a kamkoliv. V kostele proto vyryje na památku do barokní omítky kosočtverec, akrobatické kousky předvádí na rozpadlých staletých zdech. Na záchod si dojde do některé z proluk nebo za kostel, neuklidí ani po svém čtyřnohém miláčkovi. To se přece tady v pustině rozloží. Otevřené dveře nebo okna vnímá jako pozvánku k nahlédnutí nebo zuřivému fotografování soukromých domů a chalup, které ho zaujmou.
Jako místní by si přitom měl uvědomit, že všichni milovníci nejmenšího historického města chtějí zachovat co nejvíce z jeho mizející památkové podstaty i pro další generace. Zničenou omítku nebo další uvolněný kámen z hradní zříceniny pravděpodobně už nikdo neopraví, nebo to alespoň bude s ohledem na nedostatek financí trvat řadu let. Při své další návštěvě tak budeme všichni ochuzeni o další historický střípek. Ani biologický odpad se při takovém množství návštěvníků nestihne rozložit, přitom ve všech občerstvovnách jsou k dispozici toalety zdarma nebo za mírnou konzumaci. Většina obyvatel, chatařů a chalupářů z cestovního ruchu nemá vůbec žádné přínosy, naopak si chtějí sami odpočinout z města a mají také právo na soukromí.
Moc děkujeme za zamyšlení nad výše uvedeným textem a těšíme se na všechny chataře, chalupáře a turisty, kteří se chovají jako místní! A mufloni? Klidně oželíme, pokud na nás zanevřou a vytrestají nás tím, že si pro svou návštěvu vyberou jiné méně exponované místo.
